Nákupní košík
Košík je prázdný
 

Tepaná krajka, šperky tepané

Šperky vyrobené technikou TEPANÁ KRAJKA vypadají složitě. Lidé při jejich popisu používají slova jako „vznešené“ nebo „mystické“. Věděli jste ale, že jejich výroba je tak snadná?
Čím to? Na otázky nám odpoví Bohdana Goliášová, šperkařka, která techniku tepané krajky vyučuje.

Neobvyklého vzhledu a „hloubky“ šperku docilujeme tím, že používáme třetí rozměr, neboli, že tepeme a kroutíme drát do prostoru. To není nějaká neobvyklá zvláštní dovednost, to je vlastně jenom změna úhlu pohledu. Výsledek je ovšem překvapivý. Jistě jste si všimli, že placatých spirálek jsou všude tuny. Zkuste ale nějaký tvar z drátu obmotat spirálou prostorovou a namontovat do toho třeba ještě kousky drahých kamenů nebo perly. Vzhled šperku se tím změní dramaticky. Dostanete se tím do jiného prostoru. Doslova :)

Je na to třeba mít šikovné ruce nebo to zvládne každý? Co když nemám fantazii?
Tepanou krajku může dělat každý, kdo udrží v ruce kleště. O těch si mimochodem ještě povíme. Na kurzech učím samozřejmě nějaká základní pravidla pro práci s drátem s chirurgické oceli, ale ta vstřebají vždy všichni během jednoho dopoledne a pak už se mohou rozlétnout volně do vlastní tvorby.

A jsme u té fantazie. Co když nic nevymyslím?
Přemýšlení při tvorbě škodí. Já učím tvorbu intuitivní, to znamená, že předem nevím přesně co vznikne a ani se to nesnažím moc v průběhu výroby ovlivňovat. Říkám: „Nechte se vést drátem.“ Drát nikdy sám o sobě neudělá ošklivý tvar. Také učím lidi využívat „chyby“, to znamená něčeho, co se stalo jinak, než jsme to původně chtěli. Chybou totiž vzniká příležitost dostat se k něčemu, co bychom nikdy hlavou nevymysleli. Mám tu zkušenost, že nejúžasnější šperky vznikají z něčeho, o čem jsem si během vyrábění říkala „to se mi nepovedlo, to vyhodím“.

Aha a jak je to s těmi kleštěmi?
Na kurzu probíráme, jaké nářadí je na tuto techniku vhodné. Já nejsem přítelem přístupu, že si nejdříve musíte nakoupit nástroje za tisíce, abyste mohli něco dělat. Mě baví dělat zázraky z ničeho a snažím se to taky předat. Takže lidi naučím, jak se dostat do stavu, kdy jsou schopní se výrobou takových šperků prakticky živit s nářadím a materiálem, do něhož investovali jen pár stovek. Základem pro to, je vybrat nářadí správné, které nám vydrží roky a pak taky pár „fíglů“, jak si to nářadí upravit. To skoro nikdo nedělá a při tom je to úplně jednoduché.

Na výrobu šperků tedy používáte chirurgickou ocel? Proč ne jiné kovy a kde se dá sehnat?
Chirurgická ocel má tu velkou výhodu, že nekoroduje a je dělaná tak, aby na ní lidi neměli alergie. Dalším plusem je, že je skutečně tvrdá a šperk z ní vydrží víc, než kdyby byl ze zlata.
Já ji pro sebe nakupuju přímo od výrobce a svým kurzantům tyto kontakty na kurzech předávám. Stejně tak kontakty na místa, kde sehnat kvalitní a nepředražené drahé kameny a další materiály.

Na Vašem webu píšete, že můžete lidi naučit, jak se výrobou šperků živit. To myslíte vážně?
Na tom není nic těžkého. Já sama se výrobou šperků živím velmi dobře a nevidím důvod, proč by to nemělo jít ostatním. Myslím, že jediný důvod, proč to lidé nedělají, je, že stále všichni všude tvrdí, že to nejde a většina tomu věří. Jenže to není pravda. Podle mojí osobní zkušenosti je trh českými výrobci šperků stále nenasycen. Je to jen otázka způsobu přemýšlení. Nesnažte se být levní. Pak se skutečně neuživíte, protože tady život stojí víc než v Asii. Buďte autentičtí, sví a dejte svým výrobkům cenu, která odráží Vaši vlastní. Češi jsou vnímavý národ a umí ocenit, když má něco ducha. Já například vždycky dobře prodám, i když je vedle mne spousta dalších obchodníků, kteří mají šperky třeba dvakrát, třikrát levnější. Ale to je na delší povídání, to já hustím do těch kurzantů, které to zajímá :)

Jak často tedy pořádáte kurzy a kde? Co sebou na kurz potřebuji?
Kurzy pořádám tak jednou za měsíc, za dva, podle zájmu účastníků. Jsou to kurzy víkendové a jsou v Brně. V místě kurzu je možnost přespání pro přespolní. S sebou nepotřebujete krom přezůvek nic, nářadí i materiály dodám já.

Tepaná krajka je technologie výroby šperků, při které se šperk vyrábí střídavě kroucením a tepáním drátu z chirurgické oceli. Tímto způsobem vznikají výrobky naprosto originálního charakteru.

V této reportáži nám paní Bohdana, která patří k jedním z nejlepších šperkařů v tomto oboru u nás, ukáže výrobu šperků z chirurgické oceli.

Ukáže nám postup výroby šperku, pohovoří o náročnosti, materiálech, apod. Při výrobě lze drát kombinovat s různými drahými kameny, čímž šperk získá na přitažlivosti.

Tepaná krajka je rukodělná technika výroby tepaných šperků. Touto technikou je možno vyrobit šperky, které jsou tepané a zároveň trojrozměrné. Prostorovosti výrobku se dociluje postupným tepáním a ohýbáním drátu  kleštěmi za studena. Tepaná krajka je technika, která není založena na řemeslné zručnosti, nýbrž na základní vlastnosti kovových drátů - vytvářet harmonické tvary sám o sobě jednoduchým vedením drátu bez předchozí vlastní představy o tvaru. Tímto způsobem vznikají šperky neobvyklých a těžko napodobitelných tvarů.


Obsah
[skrýt]

    * 1 Princip výroby
    * 2 Materiály
    * 3 Historie
    * 4 Externí odkazy

[editovat] Princip výroby

Tepaná krajka je technika intuitivní, klíčem k jejímu ovládnutí je nechat drát vytvářet vlastní tvar beze snahy o napodobení nějakého konkrétního návrhu. V tepané krajce se zhusta využívá chyby, která při výrobě vznikne, coby nové myšlenky ve vedení drátu. Jádrem práce nováčka v tepané krajce je tedy hlavně osvobození se od diktátu superega a jeho hodnocení právě vznikajícího výrobku.
[editovat] Materiály

Výchozím materiálem jsou v tepané krajce dráty z chirurgické oceli, techniku je možno ale použít i na jiné tepatelné druhy kovů, např. měď nebo mosaz.
[editovat] Historie

Technika tepané krajky byla vyvinuta "omylem", na základě neustále vznikajících chyb při výrobě předem definovaných tvarů z drátu a nezáživných pokusů o jejich napravování. Vedením osudu došlo k pochopení vlastností kovových drátů a odtud už byl jenom krok k uchopení výroby za druhý konec tak, že se vzniklých "chyb" začalo místo opravování ve výrobě využívat.

K rozklepávání drátu potřebujeme ploché kladívko a rovnou, nejlépe kovovou podložku. V následujícím postupu jsem použila šperkařské oboustranné kladívko a minikovadlinku. Minikovadlinka je velmi šikovná pomůcka nejen při rozklepávání drátu, ale i při jeho tvarování, rovnání….
Proč se vlastně drátek rozklepává?

Drátek rozklepáváme tam, kde jej chceme mít pevnější. Rozklepáváním drátek tvrdne.
Brož

Pro ilustraci jsem vyrobila brož. Nejdříve si pomocí kulatých kleští vytvarujeme základní tvar. Přímo na drát můžeme navléknout korálky. Základ lístku je z lakovaného měděného drátu 0,8 mm.
list

Připravíme si pomůcky – kladívko a kovadlinku.
list

Při rozklepávání dáváme pozor na korálky a snažíme se aby kladívko dopadalo na drátek ve vodorovné poloze.
list

Rozklepaný tvar se nám trošku kroutí,
list

proto je potřeba jej obrátit a rozklepat i z druhé strany.
list

Základní tvar je po rozklepání mnohem pevnější. U větších tvarů je dobré tvar ještě zpevnit výpletem z tenčího drátku. Na brož jsem použila měděný, lakovaný drát 0,3 mm.
list

Při zpevňování tenčím drátkem můžeme základní tvar přizdobit dalšími korálky. Z rubové strany pak stejným tenkým drátkem přichytíme brožový můstek.